Historie místa
Objekt 64 U HRADEB se nachází na tzv. Královské cestě v Mostecké ulici, nedaleko Karlova mostu a Malostranského náměstí, v srdci Malé Strany, a má bohatou historii. Jeho součástí je dochovaná část kdysi mohutných Malostranských hradeb ze 13. století, které stojí v základech současné stavby. První z domů na místě dnešního objektu je v pramenech poprvé zaznamenán na konci 14. století. Dům postupně prošel proměnou od pozdní gotiky přes renesanční a barokní přestavby až po svou novodobou tvář ve 20. století. Umístění u původních hradeb dalo vzniknout také názvu současného prostoru.
Peripetie výstavby
Za první republiky se nároky na vývoj Velké Prahy měnily a ne jinak tomu bylo na Malé Straně. Na konci 30. let získala dva objekty v Mostecké ulici pojišťovna Koruna a ihned započala s živelnou demolicí. Zbourání obou domů s hlubokou, ještě gotickou dispozicí, z nichž jeden nesl název „Dům u dvou modrých koulí“ a druhý „Dům U zlaté ovce“, bylo schváleno v září 1939. Vzápětí byla stavba zastavena a kolem staveniště vystavěna dřevěná ohrada, po dlouhá léta využívaná jako plakátovací plocha, mezi pamětníky proslulá.
V roce 1948 o proluku projevilo zájem Ministerstvo národní obrany pro výstavbu armádních bytů a tzv. kulturního zařízení pro důstojníky. Původně zde mělo vzniknout divadlo podle sovětských vzorů, později kino pro 600 diváků. Tento plán se realizoval a součástí objektu v přízemí se stala také kavárna, vinárna a mléčný bar.
Novou studii výstavby zpracoval roku 1954 Vojenský projektový ústav. Návrh dokončili architekti Miloslav Hudec, Karel Kunc, Jaroslav Stehlík a František Trmač. Architektonické řešení zachovávalo charakter původních dvou gotických domů se štíty a tím se vzhled nové budovy přizpůsobil profilu a měřítku ulice. Uvnitř vzniklo nádvoří, typické pro malostranské dvory. Interiér včetně kina byl navržen Františkem Trmačem (hotel Internacional v Dejvicích), v takzvaném „bruselském stylu“. Rozhodnutí o realizaci stavby objektu padlo v roce 1956 a na konci 50. let se pak započalo s výstavbou samotnou. Stavba byla dokončena v roce 1964 a odtud pochází název kina 64 U HRADEB. K dalším úpravám pak došlo při přestavbě na luxusní byty na začátku 21. století.
Proslulé premiérové kino
Kino 64 U HRADEB se stalo v 60. letech věhlasným premiérovým kinem. Bylo prvním nově vybudovaným poválečným biografem v Praze a pyšnilo se na svou dobu špičkovou panoramatickou projekcí a stereofonním zvukem. Zajímavostí je, že nemělo – na poválečnou dobu nezvykle – jednotný amfiteátr hlediště, ale prostor rozdělený na patro a balkon ve stylu předválečných kin. Do roku 1989 bylo 64 U HRADEB nejmoderněji vybaveným kinem v Praze a významným kulturním symbolem milovníků filmu.
Především v 60. letech se jednalo o legendární premiérové kino, kde se konaly jak pražské, tak často i celostátní premiéry a předpremiéry československých i zahraničních filmů. Své první uvedení zde „zažily“ téměř všechny důležité snímky československé filmové Nové vlny. Provoz kina zahájila v pátek 25. září 1964 premiérová projekce filmového muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu. V roce 1967 se zde uskutečnila premiéra filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová a o rok později i jeho dalšího filmu Údolí včel. Svůj film Případ pro začínajícího kata zde v roce 1969 uvedl také následně normalizací umlčený režisér Pavel Juráček. Tento film byl na stejném místě symbolicky promítán v listopadu 1989 v průběhu Sametové revoluce v obnovené premiéře, bohužel již bez účasti autora.
V 60. letech měly v 64 U HRADEB premiéry také komedie a animované filmy, například Kdo chce zabít Jessie, Utrpení mladého Boháčka, Konec agenta W4C nebo Světáci. Za zahraničních filmů zde byly poprvé uvedeny snímky francouzské Nové vlny jako Alphaville, Pohrdání nebo Jules a Jim. K dalším premiérovaným filmům patřily komedie s Luisem de Funésem, série Angeliky, hollywoodská produkce 50.–60. let a další filmy. Samostatnou kategorii tvoří „Mayovky“, westerny a dobrodružné filmy jako Vinnetou, Vinnetou rudý gentleman, Sedm statečných, Synové velké medvědice nebo Černý tulipán. Pravidelně se zde také odehrávaly přehlídky zahraničních filmů.
V 70. letech se důraz na premiéry československých filmů postupně snižoval a od poloviny 70. let se 64 U HRADEB stalo premiérovým kinem pro zahraniční snímky, převážně komedie.
V porevoluční éře se zde Pražanům představilo už jen několik málo filmů, například snímek Tomáše Vorla Kamenný most. Ústup ze slávy začal v druhé polovině 90. let s nástupem multikin a dovršil jej prodej kina. Kino zaniklo v roce 2002 za bouřlivé pozornosti památkářů a médií a hrozilo jeho přebudování na podzemní garáže. Ačkoliv se výstavbu garáží podařilo zastavit, všechny interiéry zničily povodně v roce 2002 a prostor získal nynější „syrovou“ podobu.
Novodobá historie 64 U HRADEB
Od té doby se v prostorách bývalého kina vystřídalo černé divadlo a muzeum mučicích nástrojů, uskutečnila se tady výstava pavouků a škorpiónů, pop-up design market a také zážitkové filmové představení Vymítač ďábla. Na přetřes přišly také nápady, jak prostor využít a přebudovat – například na centrum tance a neverbálního divadla nebo na muzeum. Základní práce na záchranu objektu začaly v srpnu 2015. V průběhu podzimu 2015 a v roce 2016 zde proběhlo několik akcí, například setkání Filmové nadace a představitelů Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary s novináři, představení „Fantom“ souboru Sabotanic Garden, site-specific performance souboru TOPOS s názvem „64“, koncert orchestru soudobé hudby Berg, work-in-progress inscenace TRIAL Maxima Diděnka nebo natáčení klipu k výstavě Muzea hlavního města Prahy – Pražské biografy – zaniklý svět potemnělých sálů.
Obnova a záměry
Obnovu prostoru 64 U HRADEB inicioval Jan Čep společně s týmem svých spolupracovníků. Na obnově se podílí několik subjektů, které zastávají různou roli v rozvoji prostoru a aktivit, jež se v něm budou odehrávat. Autorem architektonické studie prostoru je studio Linhart Architects. Spolek „Jsme U Hradeb“ se věnuje především mapování historie a „paměti“ místa, komunikaci a také komunitnímu rozvoji projektu. ART 64 má na starost přípravu a koordinaci kulturního programu a bude iniciovat uměleckou tvorbu nebo se na ní přímo podílet. Stane se také programovým partnerem pro ostatní subjekty 64 U HRADEB – kino, divadlo, koncerty, výstavy a další. „LAB64“, je inovačně-technologickým centrem, které se bude zabývat akcelerací, inkubací a inovacemi v oblasti kreativního průmyslu, současně zajistí technické zázemí. Další subjekty se budou zabývat správní činností.
Záměrem je vybudovat unikátní multifunkční centrum se špičkovými technologiemi s důrazem na audiovizuální a filmovou tvorbu, ale i další přímo i nepřímo související segmenty kreativního „průmyslu“, jako je divadlo, hudba a „příčné“ žánry. Má vzniknout místo, které bude sloužit imaginaci, tvorbě a výjimečným kulturním nebo společenským událostem i vzdělávání. 64 U HRADEB chce být centrem setkávání tvůrčích lidí všech generací ze sousedství i z celého světa a jejich tvůrčích aktivit.
Projekt obnovy má několik fází, přičemž jeho hlavní část by měla být dokončena do konce roku 2018. Průběžně se zde však budou realizovat různé projekty a akce, takže návštěvníci budou svědky proměny prostoru, který v budoucnu nabídne vysokou míru flexibility, vyžadovanou pestrostí plánovaných aktivit. Chceme, aby projekt umožnil nejen symbiózu a součinnost svých složek, ale umožnil i vzájemné organické pronikání „napříč všemi směry“.
Kontakt: Klaudie Kovářová
64 U Hradeb, Mostecká 21, Praha 1
klaudie@64uhradeb.cz
www.64uhradeb.cz (v přípravě)