Derniéra inscenace Požadujme nemožné v HaDivadle je bohužel z důvodu indispozice herce zrušena. Velice nás to mrzí. Vstupné bude vráceno přes síť GoOut.
Přijďte alespoň dnes v šest na představení Insectum K. do HaDivadla. Nebo zítra na Inventuru na JAMU.
Festival …příští vlna/next wave… zve na 33. ročník plný společenských témat. Letošní setkání divadelní, hudební, taneční, literární, výtvarné a jiné alternativy nabídne v Brně šest představení a dvě debaty s diváky.
„Experiment je podstatou živého umění. Bez ochoty riskovat a hledat by se umění přestalo vyvíjet. Přesto je v současné společnosti často přehlížen a podceňován. Právě tuto skutečnost připomíná letošní motto Experiment žije! Také letos budeme hledat aktuální témata a společně s umělci prozkoumávat netradiční umělecké formy – například demonstrace,“ říká umělecká ředitelka a kurátorka festivalu Lenka Dombrovská.
Významnou dramaturgickou linkou 33. ročníku je Slovenská vlna, která představí v Brně dva projekty vztahující se ke stavu tamní kultury. V HaDivadle festival uvede generační výpověď studentů VŠMU a Divadla Petra Mankoveckého Požadujme nemožné, jež otevírá otázky svobody, identity a společenských očekávání mladé generace umělců.
Co všechno je mladý tvůrce schopen udělat, aby uspěl? Nebo alespoň přežil? Sebeironický paradokument s kritickými přesahy do kulturních politik s názvem Inventura představí spolek Unkulunkulu v učebně na brněnské JAMU.
Performance Poryvy Honzy Malíka a Markéty Stránské proměňuje lidový tanec v protestní gesto a ve veřejném prostoru konfrontuje vztah mezi deklarovanou úctou ke kulturnímu dědictví a skutečnou podporou současného umění v České republice.
Pro brněnské publikum festival vybral také dvě pohybové inscenace. Jak se vymanit z cyklu kriminální a feťácký rodiny? Jak být nejlepším nejstarším sourozencem? Nebo vlastně mámou? Jak se vyrovnat se smrtí těch nejmilovanějších, ale nejdestruktivnějších osob, rodičů? Jak se z toho všeho neposrat? To jsou otázky, které si klade Natalie Tina Jeleva v autorské inscenaci Jsem matkou tvých dětí, mami. Jan Komárek a Honza Malík se inspirovali Kafkovou Proměnou a vytvořili Insectum – tanec pro jednoho muže, jeden stůl, jednu židli a jedno světlo. Obě představení uvidíte v HaDivadle.
V sobotu 19. 9. 2026 byly veřejně vysloveny Pocty za alternativní umění. Slavnostní večer se uskutečnil ve Venuši ve Švehlovce pod taktovkou Tomáše Čapka a Petra Kulta ze souboru Ductus Deferens.
Pocty festivalu …příští vlna/next wave… jsou od roku 2003, tedy od 10. ročníku festivalu, veřejně vyslovovány a prokazovány významným osobnostem a počinům ze sféry alternativního divadla, a to v šesti kategoriích. Poctěným umělcům jsou každoročně předány zrcadlové masky Petra Nikla.
TALENT ROKU – Natalia Tina Jeleva
Za výrazný autorský hlas, schopnost riskovat a proměnit osobní zkušenost v silné a nezaměnitelné divadlo. Natalia Tina Jeleva v inscenaci Jsem matkou tvých dětí, mami propojuje osobní výpověď, performanci, pohyb a hudbu. Z intimního příběhu o dětství v rodině drogově závislých rodičů vytváří událost, která překračuje hranice soukromého a dokáže oslovit diváka svou bezprostředností i odvahou.
PRODUKČNÍ POČIN ROKU – Venuše ve Švehlovce
Za dlouhodobé a vytrvalé budování prostoru, v němž může svobodně vznikat nezávislé divadlo. Venuše ve Švehlovce není pouze místem, kde se hraje, ale především místem, kde se potkávají různé generace, poetiky, umělecké přístupy i publika. Dává důvěru novým tvůrcům, podporuje experiment a vytváří podmínky pro projekty, které by bez odvážné a soustavné produkční práce jen obtížně vznikaly.
PUBLIKAČNÍ ČIN ROKU – Lucie Němečková: Ostrovy a kontinenty
Za dlouhodobou, soustavnou a záslužnou dramaturgickou i publicistickou práci při otevírání českému divadlu současné africké tvorby a za vytváření prostoru pro hlasy, které české divadlo potřebuje slyšet. Antologie Ostrovy a kontinenty(Antologie současných divadelních her z Martiniku) přináší do českého prostředí hry, které by jinak zůstávaly daleko za jeho kulturním obzorem.
PROJEKT ROKU – happening skupiny Kaputin v Národním muzeu
Za odvahu proměnit umění v protest. V rámci projektu občanské aktivistická iniciativy Kaputin vyzdvihujeme performanci Aleny Peškové a Davida Peška Dvořáka, uvedenou 30. března 2026 v Národním muzeu v Praze. V době, kdy vláda rozhodla o odstranění ukrajinských vlajek z veřejných budov, vytvořili umělecký čin, který ji do veřejného prostoru vrátil.
OSOBNOST ROKU – Jana Bohutínská
Za psaní o kulturní politice, za odvahu pojmenovávat věci, o kterých se často raději mlčí. Jana Bohutínská se dlouhodobě a systematicky věnuje kulturní politice a podmínkám, v nichž česká kultura vzniká a funguje. Nebojí se otevírat nepohodlná témata, klást nepříjemné otázky ani upozorňovat na systémové problémy, které se týkají umělkyň a umělců, kulturních institucí a především nezávislého sektoru.
ŽIVOUCÍ POKLAD – Zoja Mikotová
Zoja Mikotová zásadně přispěla k tomu, aby neslyšící nebyli v českém divadle pouze diváky, ale také vzdělanými a sebevědomými tvůrci. Založením Ateliéru výchovná dramatika Neslyšících na JAMU vytvořila jedinečný prostor pro jejich umělecké vzdělávání a po desetiletí formovala generace studentů, pedagogů a divadelníků. Její práce ukazuje, že divadlo může být způsobem komunikace, setkávání a překonávání zdánlivě nepřekročitelných hranic. Za celoživotní průkopnickou práci, která změnila české divadlo a zanechala v něm stopu, jež přetrvává.