Hra, která nebyla dosud nikdy v češtině uvedena.
Nejčernější ze všech Senecových černých tragédií. Kruté drama, v němž není místo pro slitování a odpuštění, vypráví o pomstě Atrea, krále Argu, bratru Thyestovi.
František Derfler oznámil konec legendárního Divadla U stolu. Hostování Thyesta na festivalu je tedy jednou z posledních možností, jak se s tímto undergroundovým, poetickým divadlem setkat.
Senecovu tragédii přeložila: Eva Stehlíková, koncept a režie: František Derfler, hudba: Zdeněk Kluka, účinkují: Petr Štěpán, Jan Kolařík, Eva Novotná, Jiří M. Valůšek, František Derfler, na bicí doprovází: Zdeněk Kluka.
Hostina Thyestova (Pavel Drábek, Divadelní noviny, publ. 16. dubna 2018)
SBOR Co jsme to viděli, slyšeli, zažili? V Divadle U stolu připravil F. Derfler v šesti hercích a s jedním hudebníkem scénické čtení Senekova Thyesta v překladu Evy Stehlíkové.
THEORETICUS (Viz též článek J. Šotkovského.)
STRICTUS Seneku? K čemu?
TH. Thyestes poprvé česky.
OPINIUS To trvalo. (Proč asi…)
STR. Prý je to málo dramatické, prý statické – Seneca. Tak možná do rádia. Snad ani tam!
DRAMAPHILUS Vy jste tam nebyli?
Jste hluší, slepí,
bez citu a smyslu? To napětí,
ta mistrná práce s rytmem, dechem, slovem –
to sugestivní gesto, dunění bubnů –
OP. Zdeněk Kluka se do bicích pěkně opřel.
DR. Skvěle hrotil situace a afekt –
STR. Recitace a bubny, klášterní patos –
k tomu hávy jak podzemní bratrstvo –
to bylo divadlo? Čtení bez akce?
OP. Prý někdo v Českém rozhlase Seneku zamít.
Málo dramatické, neaktuální –
DR. Vlastnímu zážitku snad nevěříte?
Ty nuance, ty emoce, ta síla!
Zejména Petr Štěpán (Thyestes) a Jan Kolařík (Atreus) – ti dva v ústředních rolích znesvářených bratrů předvedli prvotřídní mistrovství!
STR. Štěpán je po boku F. Derflera virtuóz verše i mluveného slova. Zaráží mne, jak málo v rádiu točí.
OP. A nevadí vám ta statičnost?
DR. Naopak.
TH. V předmluvě knižního vydání píše Eva Stehlíková, že „v Senekově době se drama stalo literárním žánrem, který mohl, ale také nemusel vstoupit na jeviště. … Nemáme žádné zprávy o tom, zda a jak byly inscenovány. … Dodnes existuje skupina badatelů, která toto stanovisko zastává, maximálně připouští, že hry byly určeny pro recitaci.“ Dále dodává: Je „zřejmé, že i ony recitace byly divadelní akt sui generis“.
STR. Já říkám: Recitace není divadlo!
DR. Scénické čtení není jen poezie!
OP. Koncertní provedení není opera!
DR. A přesto – přesto jsem zažil divadlo!
Dokončení na webu Divadelních novin.
28. 9. 2018, 18.00 divadlo Komedie, pražská premiéra
vstupné 200 Kč, snížené 100 Kč, předprodej v síti GoOut