Tanec jako zbraň – tam, kde je uctívána minulost a přehlížena přítomnost.
Žena a muž v českých krojích tančící před veřejnou kulturní institucí. Lidová slavnost, nebo protestní gesto? Jejich vystoupení upozorňuje na výrazný rozpor mezi deklarovanou úctou ke kulturnímu dědictví a nedostatečnou podporou současné kultury. Tanec a zpěv se stávají protestem, který konfrontuje idealizaci lidové tradice s neutěšenou realitou provozu na současné české kulturní scéně.
Idea, koncept: Honza Malík, tvorba a interpretace: Markéta Stránská a Honza Malík, udba: Jaroslav Krček, Carlo Natoli, Anna Štěpánová, spolupráce: Lenka Dombrovská, Mariana Novotná, Václav Moule, produkce: Honza Malík & 2VA z.s.
Délka: 20 minut
Pondělí 21. 9. 17.30
Před Veletržním palácem v Praze
Neděle 11. 10. 15.00
Před Etnografickým ústavem MZM
Vstup volný












